Na podzim nám moc závodů do volných víkendů nevychází, tak jsme vyrazili do vzdálenějšího Červeného Kostelce a určitě to nebyla chyba. Jako zázemí na nás čekal krásný kemp u rybníka s hospodou. V pátek jsme přijeli až za tmy, ale sobotní starty začínali ve dvanáct, takže času na prohlídku trati bylo dost druhý den ráno. Na prohlídkou jsme nakonec s Vendulou vytáhli štěňata, ať se taky trochu protáhnou a poběhají si. Jak jsem tak hlídala Trinnku a koukala bůhví kam, zapomněla jsem dávat pozor na trať v nejdůležitějších úsecích jako byl terénní sjezd nebo vyjeté koleje na cestě před cílem. Na startu stojíme s Vimem značně nervózní.