Jsou tu vlastně dvě důležité události. Jednak konečně napadla alespoň trochu souvislá sněhová pokrývka, takže odpočítávání dní do prvního výletu na běžkách začalo a druhak jsme připraveni na víkendové Mistrovství ČR a poslední závod podzimní sezóny v Bělči. Poprvé za sezónu si myslím, že máme natrénováno (Vim asi o něco víc než já). Jsem teda zvědavá, jakou průměrnou rychlost nám "natrénování" v Bělči přinese. Konkurence je velká, už je přihlášeno 15 koloběžkářů, z nichž většinu jsme ještě nikdy neporazili. Cílem teda je skončit do 10. místa, jakékoliv lepší bude super, a překonat průměrnou rychlost 27 km/h. Předpověď zatím vypadá sympaticky a zdá se, že se nám sníh a námraza vyhne (když počítám, že budeme startovat až někdy kolem poledne). Na trať v Bělči jsem zatím slyšela jenom samou chválu a tak to vypadá, že si závod hodně užijeme.
Horší je to s tréninkovými podmínkami. Vzhledem k nadílce sněhu se dá jezdit už jen na tvrdých cestách a na žádné nahánění kilometrů na zimní sezonu to není. V nížinách jsem zatím žádnou trať neobjevila a tak čekám, kdy přijde pořádná vánice a rolbaři se osmělí upravit nějaké trasy.
Trinka uvítala sníh s nadšením, lítá sem a tam a nemůže se ho nabažit. Vimeček je opatrnější, s pohledem na první sníh si akorát povzdechl a chvíli mu trvalo, než na něj vstoupil. Je to prostě gaučák tělem i duší a trávit dny na zasněžené zahradě není úplně podle jeho gusta.